Nejlepší trávy do stínu: Oživte tmavá zákoutí vaší zahrady

Nejběžnější druhy stínomilných trav

Mezi stínomilné trávy, které se výborně hodí do tmavších zákoutí zahrady, patří především ostřice neboli Carex. Tento rod zahrnuje několik druhů, které se skvěle přizpůsobují stinným podmínkám. Ostřice japonská vytváří nádherné převislé trsy a její listy mohou mít různé zbarvení od světle zelené až po žlutavé odstíny. Velmi oblíbená je také ostřice Morrowa, která vytváří kompaktní trsy a její listy mají výrazný bílý lem.

Třtina rákosovitá je další vynikající volbou pro stinná místa. Tato tráva dorůstá výšky až 150 centimetrů a vytváří vzpřímené trsy s úzkými, tmavě zelenými listy. V pozdním létě se objevují načervenalé květenství, které dodávají zahradě zajímavý rozměr i v podzimních měsících. Třtina je nenáročná na údržbu a dobře snáší i polostín.

Bezkonkurenční volbou pro stinná místa je hakonechloa macra, známá také jako japonská lesní tráva. Její elegantně převislé listy vytvářejí kaskádovitý efekt a rostlina se výborně hodí do japonských zahrad nebo moderních výsadeb. Zvláště působivá je její kultivar 'Aureola' se žlutě pruhovanými listy, které rozjasní i ta nejtmavší zákoutí zahrady.

Mezi další výborné stínomilné trávy patří lipnice hajní, která vytváří jemné, světle zelené trsy. Tato tráva se přirozeně vyskytuje v lesních porostech a perfektně se hodí do přírodních zahrad. Je velmi odolná a dokáže růst i v hlubokém stínu pod stromy, kde jiné rostliny často selhávají.

Kostřava obrovská je robustní tráva, která může dorůstat výšky až 180 centimetrů. Přestože preferuje slunná stanoviště, dobře prospívá i v polostínu. Její mohutné trsy s tmavě zelenými listy působí v zahradě velmi majestátně a poskytují zajímavý kontrast k menším rostlinám.

Pro vlhčí stinná místa je ideální chrastice rákosovitá, která vytváří vysoké, vzpřímené trsy. Její pestrobarevné kultivary, jako například 'Picta', mají podélně pruhované listy v kombinaci bílé a zelené barvy. Tato tráva je velmi vitální a může se v příhodných podmínkách rychle rozrůstat.

Zajímavou volbou je také bezkolenec modrý, který se vyznačuje štíhlými, vzpřímenými stébly a nápadným modrozeleným zbarvením listů. Tato tráva vytváří kompaktní trsy a její květenství se na podzim zbarvuje do atraktivních bronzových odstínů. Je velmi odolná vůči mrazu a dobře snáší i občasné přemokření půdy.

Pro menší stinné plochy se výborně hodí ostřice palmová, která vytváří nízké, kompaktní trsy s širokými, tmavě zelenými listy. Tato tráva je ideální jako půdopokryvná rostlina a dobře se kombinuje s jarními cibulovinami nebo kapradinami. Je velmi nenáročná na údržbu a poskytuje celoroční okrasný efekt.

Ostřice jako alternativa ke klasickým trávám

Ostřice představují fascinující alternativu ke klasickým travám, zejména když se snažíme ozelenit stinná místa našich zahrad. Tyto rostliny, botanicky známé jako Carex, nabízejí mimořádnou odolnost a schopnost prosperovat i v podmínkách, kde běžné trávníky selhávají. Na rozdíl od tradičních trav, ostřice vytváří husté trsy a jejich listy mají často výraznou texturu a zbarvení, což dodává zahradě zajímavý vizuální rozměr.

V místech, kde se klasickým travám nedaří kvůli nedostatku světla, ostřice excelují. Především druhy jako Carex morrowii, Carex oshimensis a Carex plantaginea se osvědčily jako spolehlivé rostliny do stínu. Tyto druhy vytváří kompaktní porosty a jejich schopnost adaptace na různé půdní podmínky je skutečně pozoruhodná. Ostřice navíc nevyžadují častou seč jako běžný trávník, což značně snižuje nároky na údržbu.

Pro stinné partie zahrady je zvláště vhodná ostřice chlupatá (Carex pilosa), která vytváří překrásné zelené koberce i v hlubokém stínu pod stromy. Její přirozený růst a schopnost potlačovat plevel z ní činí ideální volbu pro problematická místa. V kombinaci s dalšími stínomilnými rostlinami, jako jsou kapradiny nebo bohyšky, vytváří působivé přírodní kompozice.

Zajímavou vlastností ostřic je jejich schopnost růst v různých půdních podmínkách. Některé druhy preferují vlhčí stanoviště, zatímco jiné prosperují i v sušších podmínkách. Tato variabilita umožňuje zahradníkům vybrat přesně takové druhy, které budou nejlépe vyhovovat specifickým podmínkám jejich zahrady. Ostřice japonská (Carex morrowii) například vytváří elegantní, světle zelené až stříbřité listy a výborně snáší polostín i stín.

Pro vytvoření zajímavého efektu lze kombinovat různé druhy ostřic s odlišnou výškou a texturou listů. Nižší druhy jako Carex conica 'Snowline' se skvěle hodí do popředí záhonů, zatímco vyšší druhy mohou tvořit působivé pozadí. Ostřice také poskytují útočiště drobným živočichům a přispívají tak k biodiverzitě zahrady.

Péče o ostřice je relativně nenáročná. Na jaře je vhodné odstranit odumřelé listy a případně rostliny přihnojit kompostem. Většina druhů preferuje vlhčí půdu, ale po zakořenění jsou poměrně tolerantní k občasnému suchu. Důležité je především správné umístění podle nároků konkrétního druhu a zajištění dostatečné vlhkosti v období zakořeňování. Ostřice také výborně fungují jako půdopokryvné rostliny, které zabraňují erozi půdy na svazích a potlačují růst plevelů.

Výška a hustota stínomilných travin

Stínomilné traviny se vyznačují různorodými vlastnostmi, přičemž jejich výška a hustota jsou klíčovými faktory při plánování zahradních kompozic. Většina stínomilných travin dorůstá výšky mezi 30 až 120 centimetry, což poskytuje dostatečnou variabilitu pro vytvoření zajímavých víceúrovňových výsadeb. Mezi nižší druhy patří například ostřice Morowova, která vytváří kompaktní trsy vysoké kolem 30-40 centimetrů a je ideální pro vytvoření souvislého pokryvu půdy ve stinných zákoutích.

Ve střední výškové kategorii najdeme oblíbenou třeslici prostřední, která dosahuje výšky okolo 60-70 centimetrů a vyniká svými vzdušnými latami, které se elegantně pohybují i v mírném vánku. Podobně vysoká je také kostřava obrovská, která vytváří robustní trsy a její tmavě zelené listy poskytují výrazný kontrast k ostatním rostlinám.

Hustota porostu stínomilných travin závisí na několika faktorech, především na druhu rostliny a podmínkách stanoviště. Některé druhy, jako například hakonechloa, vytváří velmi husté, kompaktní trsy, které účinně potlačují růst plevelů a jsou ideální pro vytvoření souvislého pokryvu. Naproti tomu třtina chloupkatá roste řidčeji, ale kompenzuje to svou schopností vytvářet vzdušné, transparentní porosty, které propouštějí světlo k nižším patrům zahrady.

Při plánování výsadby je důležité zohlednit, že stínomilné traviny v zastíněných podmínkách často rostou pomaleji a méně bujně než jejich protějšky na slunci. To však může být výhodou, protože nevyžadují tak častou údržbu a jejich růst je snáze kontrolovatelný. Zvláště důležité je ponechat dostatečný prostor mezi jednotlivými rostlinami, aby měly možnost vytvořit charakteristický habitus a nedocházelo k jejich vzájemnému přerůstání.

Z hlediska hustoty je zajímavá také sveřepka japonská, která vytváří středně husté trsy s překrásně převislými listy. Ve stínu se její růst zpomaluje, což umožňuje lepší kontrolu nad její expanzí. Podobně se chová i ostřice chlupatá, která je ceněna pro svou schopnost vytvářet souvislé, ale ne příliš agresivní porosty i v hlubokém stínu.

Pro vytvoření různých výškových úrovní lze kombinovat například nízkou ostřici Morowovu v popředí, střední vrstvu tvořenou třeslicí prostřední a pozadí osázet vyššími druhy, jako je třtina chloupkatá nebo kostřava obrovská. Takové uspořádání vytváří přirozený, harmonický dojem a zároveň poskytuje vizuální hloubku zahradní kompozici. Důležité je také pamatovat na to, že některé stínomilné traviny mohou v průběhu sezóny měnit svou výšku a hustotu, zejména po odkvetení, kdy jejich struktura může řídnout nebo se naopak zahušťovat díky tvorbě nových výhonů.

Nároky na půdu a zavlažování

Stínomilné trávy jsou obecně přizpůsobivé rostliny, které však mají své specifické požadavky na půdní podmínky a zavlažování. Pro optimální růst vyžadují především humózní, dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně zpracovat a obohatit ji kvalitním kompostem nebo dobře vyzrálým hnojem, který zajistí dostatečný přísun živin a zlepší její strukturu.

Ve stinných oblastech se často setkáváme s půdou, která je utužená a špatně provzdušněná, což může být pro růst trav problematické. Proto je důležité před výsadbou půdu důkladně prokypřit a případně přidat hrubší písek pro zlepšení drenáže. Většina stínomilných trav preferuje půdu, která je trvale mírně vlhká, ale nikdy ne přemokřená. Stagnující voda může způsobit zahnívání kořenového systému a následné odumírání rostlin.

Co se týče zavlažování, stínomilné trávy jsou obecně méně náročné na zálivku než trávy rostoucí na přímém slunci. Díky zastínění se půda v jejich okolí méně vysušuje a déle si udržuje vláhu. Přesto je nutné věnovat zálivce náležitou pozornost, zejména v období zakořeňování a během dlouhotrvajícího sucha. Optimální je zavlažovat méně často, ale vydatněji, aby se voda dostala ke kořenům do hloubky. Povrchová zálivka podporuje tvorbu mělkých kořenů, což není žádoucí.

V případě výsadby stínomilných trav pod vzrostlými stromy je třeba počítat s konkurencí kořenů stromů o vodu a živiny. V takovém případě je vhodné zvýšit frekvenci zálivky a pravidelně půdu přihnojovat. Některé druhy, jako například Carex morrowii nebo Luzula sylvatica, jsou v tomto ohledu tolerantnější a dokáží lépe konkurovat kořenům stromů.

Pro dlouhodobou prosperitu stínomilných trav je klíčové pravidelné mulčování, které pomáhá udržet vlhkost v půdě a současně potlačuje růst nežádoucích plevelů. Jako mulč se osvědčila vrstva listovky nebo drcené kůry o tloušťce 3-5 cm. Je však důležité dbát na to, aby mulč nepřiléhal přímo ke stéblům trav, což by mohlo vést k jejich zahnívání.

V průběhu vegetačního období je vhodné sledovat vlhkost půdy a přizpůsobit zálivku aktuálním podmínkám. Zvláštní pozornost je třeba věnovat závlaze v prvním roce po výsadbě, kdy se rostliny teprve adaptují na nové stanoviště. Pravidelná, ale přiměřená zálivka v kombinaci s kvalitní půdou bohatou na živiny je základem úspěšného pěstování stínomilných trav, které se nám odmění bujným růstem a zajímavou texturou v jinak obtížně osaditelných stinných partiích zahrady.

Správná doba výsevu stínomilných trav

Výsev stínomilných trav vyžaduje správné načasování, aby rostliny měly optimální podmínky pro růst a vývoj. Nejvhodnějším obdobím pro výsev většiny stínomilných trav je časné jaro, konkrétně od března do dubna, kdy půda obsahuje dostatek vlhkosti po zimě a teploty se postupně zvyšují. V tomto období mají mladé rostlinky dostatek času zakořenit a zesílit před příchodem letních veder.

Alternativně lze stínomilné trávy vysévat také na podzim, zejména v září až října, kdy jsou podobné podmínky jako na jaře. Podzimní výsev má tu výhodu, že rostliny mohou využít přirozené stratifikace během zimního období, což může zlepšit jejich klíčivost. Některé druhy, jako například lipnice hajní nebo kostřava obrovská, dokonce preferují podzimní výsev, protože jim umožňuje vytvořit silný kořenový systém ještě před nástupem vegetačního období.

Při výsevu je důležité věnovat pozornost přípravě půdy, která by měla být dobře zpracovaná, odplevelená a přiměřeně vlhká. Stínomilné trávy obecně preferují humózní, mírně kyselou až neutrální půdu s dostatečnou drenáží. Před výsevem je vhodné do půdy zapracovat kvalitní kompost nebo zahradnický substrát, který zajistí mladým rostlinám optimální podmínky pro růst.

Důležitým faktorem je také hloubka výsevu, která by u většiny stínomilných trav neměla přesáhnout 1-2 centimetry. Příliš hluboký výsev může významně snížit klíčivost semen. Po výsevu je nezbytné půdu jemně uválet nebo alespoň utlačit, aby se zajistil dobrý kontakt semen s půdou. Následné pravidelné zavlažování je klíčové pro úspěšné vyklíčení a počáteční růst.

V období po výsevu je třeba udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, ale ne přemokřenou, což by mohlo vést k zahnívání semen nebo mladých rostlin. První známky klíčení se obvykle objevují po 2-3 týdnech, v závislosti na druhu trávy a podmínkách prostředí. Mladé porosty je vhodné poprvé sekat až když dosáhnou výšky alespoň 10 centimetrů, přičemž by se nemělo zkracovat více než třetina výšky rostlin.

Pro zajištění optimálního růstu stínomilných trav je také důležité správně zvolit lokalitu výsevu. Ideální jsou místa s rozptýleným světlem nebo částečným stínem, například pod řídkými korunami stromů nebo v blízkosti severních stran budov. Příliš hustý stín může negativně ovlivnit vývoj rostlin, zatímco přímé sluneční záření může způsobit spálení mladých rostlin. Při plánování výsevu je také vhodné vzít v úvahu specifické nároky jednotlivých druhů trav na půdní podmínky a míru zastínění, což významně ovlivní jejich dlouhodobou prosperitu na daném stanovišti.

Údržba a sekání stínomilných trávníků

Péče o stínomilný trávník vyžaduje specifický přístup, který se v několika ohledech liší od údržby běžných slunných trávníků. Sekání stínomilných trávníků by mělo probíhat méně často než u běžných travnatých ploch, ideálně jednou za 10-14 dní během vegetačního období. Je to proto, že trávy ve stínu rostou obecně pomaleji a potřebují delší stébla k efektivnější fotosyntéze. Výška sekání by měla být nastavena na přibližně 5-6 centimetrů, nikdy ne níže, aby nedošlo k oslabení travního porostu.

Druh trávy	Výška (cm)	Nároky na vodu	Odolnost ve stínu	Rychlost růstu
Lipnice hajní	30-60	Střední	Vysoká	Střední
Kostřava červená	20-40	Nízké	Velmi vysoká	Pomalá
Psineček výběžkatý	15-30	Střední	Vysoká	Rychlá
Kostřava ovčí	15-25	Nízké	Vysoká	Pomalá

V rámci pravidelné údržby je důležité věnovat pozornost prevenci mechů a plísní, které se ve stinných podmínkách často objevují. Toho lze dosáhnout pravidelným provzdušňováním trávníku, které by mělo probíhat alespoň dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Vertikutace pomáhá odstranit odumřelou biomasu a podporuje zdravý růst trav. Pro stínomilné trávníky je také zásadní správné hnojení, které by mělo být méně intenzivní než u běžných trávníků. Doporučuje se používat speciální hnojiva pro stínomilné trávy s vyšším obsahem dusíku, aplikovaná v menších dávkách, ale častěji.

Závlaha stínomilných trávníků vyžaduje zvláštní pozornost. Přestože je ve stínu obecně vyšší vlhkost, neznamená to, že tráva nepotřebuje dodatečnou zálivku. Je však třeba dbát na to, aby nedocházelo k přemokření půdy, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. Ideální je zalévat méně často, ale vydatněji, aby voda pronikla hluboko ke kořenům. Zálivku je nejlepší provádět v ranních hodinách, aby měl trávník dostatek času na oschnutí.

V podzimním období je nezbytné pravidelně odstraňovat spadané listí, které by mohlo způsobit zadušení trávníku a vytvoření ideálních podmínek pro růst mechů a plísní. Důležitou součástí péče je také pravidelné odstraňování plevelů, které mohou být ve stinných podmínkách particularly agresivní. Ruční odplevelování je často účinnější než použití herbicidů, které mohou oslabit již tak namáhané stínomilné trávy.

Pro udržení zdravého stínomilného trávníku je také důležité pravidelné dosévání prázdných míst vhodnými druhy trav. Mezi nejvhodnější druhy patří lipnice hajní, kostřava červená nebo psineček obecný. Dosev by měl probíhat na jaře nebo na podzim, kdy jsou podmínky pro vzcházení semen nejpříznivější. Při výběru osiva je důležité volit směsi speciálně určené pro stinné plochy, které obsahují vyšší podíl stínomilných druhů trav.

Správná údržba zahrnuje také pravidelnou kontrolu pH půdy, které by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5-6,5. V případě potřeby je vhodné půdu upravit vápněním nebo přidáním kyselých substrátů. Stínomilné trávníky jsou obecně náročnější na údržbu než běžné trávníky, ale při dodržování správných postupů mohou vytvořit krásný a zdravý travní porost i v méně příznivých světelných podmínkách.

Kombinace s jinými stínomilnými rostlinami

Stínomilné trávy vytváří harmonické kompozice s řadou dalších rostlin, které prospívají ve stinných podmínkách. Mezi ideální společníky patří zejména kapradiny, které svým jemným olistěním vytváří působivý kontrast s travními listy. Například kombinace japonské ostřice (Carex morrowii) s kapradí samcem přináší do zahrady přirozený lesní charakter. Půvabně působí také spojení hajní ostřice s bohyškami, které svými širokými listy vytváří působivé pozadí pro jemné travní struktury.

V polostinných partiích zahrady se výborně uplatňuje třeslice větší společně s čechravou, přičemž jejich vzdušné květenství vytváří zajímavou texturu po celou vegetační sezónu. Pro vytvoření přírodního vzhledu lze využít kombinaci stínomilných trav s lesními trvalkami jako jsou plicníky, jaterníky nebo sasanky. Tyto rostliny kvetou především na jaře, kdy trávy teprve začínají rašit, a tak zajišťují atraktivní vzhled zahrady i v časném období roku.

Velmi působivě vypadá také spojení ozdobnic s vysokými stínomilnými trvalkami, například s čechravou nebo rozrazilem klasnatým. V moderních výsadbách se často využívá kombinace ostřice japonské s břečťanem nebo barvínkem, které vytváří celoročně zelený podrost. Pro vytvoření dramatického efektu lze využít kontrastní zbarvení listů, například spojením tmavě zelené ostřice s pestrolistými formami bohyšek nebo kopytníku.

V přírodně laděných zahradách se osvědčuje výsadba stínomilných trav společně s drobnými cibulovinami, jako jsou sněženky, bledule nebo ladoňky. Tyto rostliny prokvetou ještě před tím, než trávy plně narostou, a později jejich zasychající listy překryjí dorůstající traviny. Pro celoroční zajímavost lze využít také stálezelené dřeviny, například různé kultivary pierisů nebo nízké rododendrony, které vytvoří působivé pozadí pro světlejší travní porosty.

V japonsky laděných zahradách se často kombinují ostřice s azalkami a japonskými javory, což vytváří harmonický celek připomínající přírodní lesní zákoutí. Pro stinná místa pod stromy je vhodná také kombinace různých druhů trav s bergéniemi, které svými kožovitými listy zajišťují zajímavou texturu i v zimním období. Důležité je při kombinování rostlin dbát nejen na jejich vzhled, ale také na podobné nároky na půdu a vlhkost, aby všechny rostliny v kompozici dobře prospívaly a vytvářely harmonický celek.

Řešení problémů se mechem

Mech v trávníku je častým problémem zejména ve stinných oblastech zahrady, kde tráva nemá optimální podmínky pro růst. Základním předpokladem pro úspěšný boj s mechem je pochopení příčin jeho výskytu. Nejčastěji se jedná o kombinaci nadměrného zastínění, špatného odvodnění půdy a nevhodné půdní kyselosti. Pro efektivní řešení je nutné nejprve upravit tyto základní podmínky.

V první řadě je třeba zajistit lepší přístup světla ke trávníku. To můžeme docílit prořezáním okolních stromů a keřů, případně jejich částečným odstraněním. Důležité je také pravidelné provzdušňování trávníku pomocí vertikutace, která odstraní odumřelou biomasu a umožní lepší přístup vzduchu ke kořenům trávy. Vertikutaci je nejlepší provádět na jaře nebo na podzim, kdy jsou podmínky pro regeneraci trávníku nejpříznivější.

Pro boj s mechem je zásadní také úprava pH půdy. Mech preferuje kyselé prostředí, proto je vhodné provést vápnění půdy, které pomůže neutralizovat její kyselost. Doporučuje se použít mletý vápenec nebo dolomitický vápenec v dávce přibližně 2-3 kg na 100 m². Aplikaci je nejlepší provádět za vlhkého počasí, aby se vápenec lépe vstřebal do půdy.

V případě, že se rozhodneme pro kompletní renovaci trávníku, je důležité zvolit vhodné druhy trav odolné vůči stínu. Mezi nejvhodnější patří lipnice hajní, kostřava červená nebo kostřava rákosovitá. Tyto druhy jsou schopné prosperovat i při omezeném přístupu světla a vytváří hustý travní porost, který přirozeně brání růstu mechu.

Pravidelná údržba je klíčová pro dlouhodobý úspěch v boji s mechem. To zahrnuje správné nastavení výšky sekání (ve stínu by měla být tráva o něco vyšší), pravidelné hnojení speciálními hnojivy pro stinné trávníky a důsledné dodržování závlahového režimu. Tráva ve stínu potřebuje méně vody než na slunci, proto je důležité vyvarovat se přelévání, které by mohlo podpořit růst mechu.

V případě silného zamoření mechem můžeme použít speciální přípravky na bázi síranu železnatého, které mech účinně likvidují. Po aplikaci těchto přípravků mech zčerná a odumře. Následně je nutné odumřelý mech důkladně vyhrabat a vzniklá prázdná místa dosít vhodnou travní směsí. Pro dosev ve stínu volíme směsi obsahující minimálně 40% stínomilných druhů trav.

Prevence je vždy lepší než následné řešení problému. Proto je důležité pravidelně kontrolovat stav trávníku a reagovat na první známky výskytu mechu. Zdravý trávník s dobře vyvinutým kořenovým systémem je nejlepší ochranou proti invazi mechu. Toho dosáhneme především pravidelnou a správnou péčí, která zahrnuje všechny výše zmíněné postupy.

Stín je pro mnohé trávy jako výzva, některé v něm však nacházejí svůj domov a promění temná zákoutí v zelené oázy klidu

Květoslav Hruška

Vhodné odrůdy pro extrémně tmavá místa

Pro extrémně tmavá místa v zahradě, kde běžné traviny často selhávají, existuje několik specifických odrůd, které dokáží prosperovat i v těchto náročných podmínkách. Ostřice japonská (Carex morrowii) představuje jednu z nejodolnějších variant, která vytváří husté trsy tmavě zelených listů a dokáže růst i v místech, kde dopadá pouhých 10 % denního světla. Její kultivary 'Ice Dance' a 'Variegata' navíc nabízejí dekorativní krémově bílé okraje listů, které dokáží prosvětlit i ty nejtmavší kouty zahrady.

Třtina chloupkatá (Calamagrostis brachytricha) je další výjimečnou trávou, která se adaptovala na život v hlubokém stínu. Vytváří vzpřímené trsy dosahující výšky až 120 centimetrů a na podzim se pyšní načervenalými květenstvími, která přetrvávají až do zimy. Tato tráva je mimořádně odolná vůči různým chorobám a nevyžaduje téměř žádnou údržbu.

V extrémně zastíněných oblastech se velmi dobře uplatní také hakonechloa macra, známá jako japonská lesní tráva. Její kultivar 'Aureola' vytváří kaskádovité porosty se zlatožlutými listy s úzkými zelenými proužky, které působí, jako by se vlnily ve větru. Tato tráva roste pomaleji, ale časem vytvoří působivé skupiny, které mohou dosáhnout výšky 30-40 centimetrů.

Pro velmi tmavá zákoutí je ideální volbou také bezkolenec modrý (Molinia caerulea), zejména jeho nižší formy. Tato tráva vytváří kompaktní trsy modrozelených listů a v létě produkuje vzdušná květenství, která dodávají zahradě vertikální rozměr. Bezkolenec je nenáročný na půdní podmínky a dobře snáší i občasné přemokření.

Ostřice chlupatá (Carex pilosa) představuje další výbornou volbu pro stinná místa. Její světle zelené listy vytvářejí hustý pokryv půdy a efektivně brání růstu plevelů. Tato ostřice se přirozeně vyskytuje v lesním podrostu a je proto dokonale přizpůsobena životu v podmínkách s minimem světla. Na jaře produkuje nenápadná, ale zajímavá květenství.

Pro extrémně tmavá místa lze doporučit i lipnici hajní (Poa nemoralis), která se přirozeně vyskytuje v lesních ekosystémech. Vytváří jemné, světle zelené trsy a její schopnost rozrůstání pomocí podzemních výběžků ji činí ideální pro vytvoření souvislého pokryvu v problematických místech. Tato tráva je mimořádně odolná vůči suchu a stínu a dokáže prosperovat i pod vzrostlými stromy, kde většina jiných rostlin selhává.

Všechny tyto traviny vyžadují minimální péči, stačí je na jaře sestřihnout a případně přihnojit kompostem. Je důležité jim dopřát dostatečnou zálivku zejména v prvním roce po výsadbě, aby se dobře zakořenily. Poté jsou tyto odrůdy schopné samostatného růstu a vytvoří působivé přírodní kompozice i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Okrasné traviny do polostínu

Okrasné traviny jsou oblíbeným prvkem v moderních zahradách, a přestože většina z nich preferuje slunná stanoviště, existuje řada druhů, které se výborně hodí i do polostinných partií zahrady. Mezi nejoblíbenější okrasné traviny vhodné do polostínu patří ostřice, které vytváří nádherné kompaktní trsy a nabízí širokou škálu barev od světle zelené až po bronzovou.

Japonská ostřice (Carex morrowii) je particularly adaptabilní a vytváří elegantní stálezelené trsy s úzkými, bíle lemovanými listy. Tento druh je ideální pro vytvoření zajímavých kompozic v polostinných zákoutích, kde může růst i několik let bez nutnosti přesazování. Velmi působivá je také ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), která vytváří měkké, světle zelené porosty a výborně se hodí jako půdopokryvná rostlina.

Pro polostinná místa je vynikající volbou také třtina rákosovitá (Calamagrostis x acutiflora), zejména její kultivary jako 'Karl Foerster' nebo 'Overdam'. Tyto traviny dosahují výšky až 180 centimetrů a jejich vzpřímený růst přináší do zahrady vertikální prvek. V polostínu se jim daří obzvláště dobře, protože jejich listy pak méně vysychají a zachovávají si svěží vzhled po celou sezónu.

Bezkonkurenční pro stinná a polostinná místa je hakonechloa (Hakonechloa macra), japonská lesní tráva, která vytváří nízké, elegantně převislé trsy. Její listy se jemně vlní ve větru a vytvářejí dojem vodopádu. Zejména kultivar 'Aureola' se zlatožlutým pruhováním je skutečným klenotem mezi okrasnými travinami do polostínu.

Palmová ostřice (Carex muskingumensis) je další výbornou volbou pro polostinné partie. Její listy připomínající palmové listy vytváří zajímavou texturu a rostlina je velmi nenáročná na údržbu. V polostínu se jí daří lépe než na přímém slunci, kde mohou její listy zežloutnout.

Pro vytvoření přírodního vzhledu v polostinných partiích zahrady je vhodná také metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Tato středně vysoká tráva vytváří husté trsy a její květenství vytvářejí v létě jemný závoj, který působí obzvláště působivě při zadním nasvícení. V polostínu se její květenství udrží déle než na plném slunci.

Při výsadbě okrasných travin do polostínu je důležité dbát na správnou přípravu půdy. Většina těchto travin preferuje humózní, dobře propustnou zeminu s dostatečnou vlhkostí. Je vhodné půdu před výsadbou obohatit kompostem a zajistit dobrou drenáž. Pravidelná zálivka je zejména v prvním roce po výsadbě klíčová pro dobré zakořenění rostlin. Většina okrasných travin vhodných do polostínu nevyžaduje častou údržbu, stačí je na jaře sestřihnout a odstranit staré listy.